Sázka na konec ledna na horách nám vyšla. V Ostružné jsme málem zapadli sněhem
Po loňské úspěšné premiéře na Horní Bečvě jsme letos zopakovali prodloužený víkend pro liščí milovníky zimních sportů. Tentokrát padl los na Ostružnou, kam je dobré spojení vlakem. Od pátku 25. ledna do pondělí 28. ledna se nás do tamní chalupy U Dušánků sjelo osmnáct na akci s názvem "Lyžařský víkend v Jeseníkách". Běžkování a sjezdování jsme si užili nad očekávání, protože sněhu byly kolem nás závěje a ještě na nás každý den seshora padal.
"Doopravdy podařená akce a každý si tam zase našel své místo, které mu nejvíce vyhovovalo," ohlíží se zpět jeden z organizátorů výletů Petr Trpaslík Zatloukal. Přirozenou cestou se totiž mezi nejpočetnějšími běžkaři vytvořilo několik skupin dle výkonnosti. Ty nejzdatnější vedla po nejdelších a nejtěžších trasách ostřílená horalka Iva Dvořáková, o další méně výkonné se podělili Trpaslík, Zdeněk Zbožínek a Hanka Hulíková. Sjezdaři využili sjezdovku hned za domem nebo si zajeli na nedalekou Ramzovou.
Za hudební večery si pak zaslouží velkou pochvalu duo Z + Z (Zdeněk Šupina a Zdeněk Zbožínek), i když jejich dlouhé "koncerty" povážlivě snižovaly výkonnost jednotlivých družstev následujícího rána.
Nakonec, sportovali jsme i ve vodě, když jsme využili nabídku zaplavat si v termálním bazénu v nedalekém hotelu Park. "Hodně sněhu, výborné ubytování, ucházející počasí a bezva program i účastníci," shrnula dojmy jedna z výkonných běžkařek Věrka Zatloukalová. "Moc ráda příště pojedu zase," uzavřela Alena Nádvorníková.
A takto z pohledu "družstva A" o akci podrobně reportuje jedna z organizátorů, Iva Dvořáková:
Ostružná nás přijala v pátek dopoledne ve svém mohutném sněhovém hávu. Odpoledne po příjezdu jsme hned vyrazili na „bílou stopu“. Účastníci se rozdělili dle svého mínění o výkonnosti. Dosti nás zmátlo, že jsme zůstaly pouze tři - ženské družstvo A. Hlavní důvod asi byl, že naše plánovaná trasa byla oproti ostatním hodně delší, tak to asi mnohé odradilo. Přece jen to byl první den našeho lyžování. Ale cílem byla chata Paprsek cestou přes Ostružník, a tak i stoupání, které nás čekalo, jsme bez reptání zvládly. Na hlavní „dálnici“ od Císařské boudy k chatě Paprsek to už byla lahůdka. Krásné stopy, vše kolem nádherně zasněžené. Na chatě nezbytné občerstvení a pak už zpátky po „dálnici“ a až do Petříkova nás čekal parádní sjezd. Pod kopcem směřujícím do Ostružné jsme naštěstí narazily na přívětivé vlekaře, kteří nás vytáhli nahoru, a za chvíli jsme byly těsně před setměním doma. Večer byl jako vždy s Malou liškou hodně veselý, využili jsme přívětivé prostředí a společenské místnosti v naší chalupě, zodpověděli na 2×30 otázek všeobecného kvízu a pak následovala hudební část večera při kytarách a zpěvu díky našemu duu Z+Z. Hudba, zpěv i různé žertíky nás provázely i po další společné večery.
V sobotu naše volba byla jet nějakou trasu mimo ty běžně užívané, kvůli množství lyžařů. Volba padla na cestu po loukách a místních osadách (Kronfelzov, Šléglov) do Branné. Ženské družstvo se už rozšířilo. Stopy byly projeté, a tak jsme si užily také pohledy do širokého okolí a projely i kolem bunkrů - pozůstatků opevnění z roku 1938. V Branné jsme zdolaly i sjezdovku směrem dolů, i když vzápětí jsme ji vyjížděly sedačkou (vozí běžkaře zdarma), abychom se opět po loukách vydaly na zpáteční cestu. Vlastně jsme si udělily dvojitou cestu původně plánované trasy, dohromady asi 20 km. Ale sníh byl výborný a jelo to bez problémů. Dnes jsme vydržely i bez hospůdky, ale dalo se to. Také se zdálo, že se vyčasí, což byla mylná představa.
Do rána napadl sníh, nebylo ho mnoho, ale oteplilo se a my jsme zažili něco, co běžkař „nemusí“ – neustálé odstraňování nalepeného sněhu na lyžích, když žádné vosky nezabírají. Typické, když je teplota kolem nuly. V družstvu nám přibyli dva „lišáci“ a výběr trasy byl opět výborný: Ostružná- Petříkov – Ramzová - Pod Obřími skalami - Lipová lázně. Do kopce jsme se skutečně natrápili, ale zato sjezd do Lipové byla lahůdka. Na konci nás dokonce čekaly sluncem zalité louky, pěkně zasněžené, kde jsme si každý našli svoji vlastní stopu a dorazili až dolů do lázeňského města. Tam jsme se posílili v milé hospůdce „U Kance“ a vlakem se vrátili do Ostružné. Trasa mohla mít asi 16 km.
Poslední den měl už zkrácenou verzi kvůli odjezdu, ale přesto jsme se vydali – družstvo v podobné sestavě jako včera - na trasu: Ostružná – Petříkov- přes vrcholový bod Smrk (1109 m), po hranici s Polskem na chatu Paprsek a zpět do Ostružné. Sníh byl opět, jak má být, nelepil, a tak jsme překonali stoupání v nádherně zasněženém prostředí až po přístřešek na Smrku, který byl až do poloviny ukrytý ve sněhu. Cesta pak vedla po hranici stále dolů s pěkným sjezdem až na Paprsek. Tam jsme se zase setkali s těmi, kteří jeli po „dálnici“. Místní nabídce – borůvkovým knedlíkům - mnozí neodolali. A pak posíleni jsme ujížděli směrem Ostružná. Nejprve už po známé „dálnici“ až po Císařskou boudu, potom vedla nejbližší cesta přes Ostružník dolů do Ostružné. Pěkný sešup jsme už bravurně zvládali a užívali si ho. Drobná nepříjemnost s vázáním však nenarušila naši spokojenost s dnešní trasou.
A pak už rychlé balení, loučení s milou paní domácí a na vlak, který nás odveze s tohoto doslova sněhového království. Na nádraží jsme se všichni (pár jedinců muselo odjet dříve) sešli v pohodě, protože se nikomu nic vážného nestalo, s pocitem, že lyže jsou dvě prkýnka, která se dají ovládat, jen to chce cvik. A proto doufám, že podobná akce nebyla poslední a milovníci bílé stopy z řad „lišáků“ a „lištiček“ se do ní opět vrátí.
Takto dopadla náš první letošní víkendový výjezd. Děkujeme všem milovníkům zimních hor a aktivit v nich, kteří se přičinili o fajn atmosféru akce. Tady je výběr fotek, abyste i vy, co jste neměli to štěstí, mohli trochu nasát atmosféru Lyžařského víkendu v Jeseníkách. A už vyhlížíme další víkendovku, tentokrát velikonoční!