Štramberk a okolí poněkolikáté, a opět úspěšně. Tentokrát jsme překonávali horko a logisticky náročné přesuny
Do malebného Štramberka a jeho okolí, právem nazývaného Moravským Betlémem, jsme se s Malou liškou vypravili již poněkolikáté. Pokaždé je tady totiž co nového nacházet a obdivovat. O víkendu 20. až 22. dubna devatenácti účastníkům poněkud zkomplikoval pohyb v podhůří Beskyd nedostatek aut a řidičů a taky nečekané a úmorné horko, pro druhou půlku dubna poněkud atypické.
Proto se musela část výpravy přepravovat na místo určení a ubytování vlakem s několika přestupy. „Legrace začala již na nádraží, kdy jsme zjistili, že předem zakoupený vlak Regiojetu má skoro hodinu zpoždění. Dále jsme nečekali, že vlaková souprava má vagony číslované přesně z druhé strany, než jsme je logicky očekávali. Proto jsme museli projít celým vlakem, než jsme našli svá místa,“ vzpomíná se smíchem Tonka Caleková. Další zádrhely byly v Hranicích, kde se neplánovaně měnila nástupiště a perony. „Do Štramberka jsme nakonec docestovali po třech hodinách a moc nás potěšilo, že pro nás naši motorizovaní kamarádi přijeli na nádraží. Jinak by nás ještě jako třešnička na dortu čekal nejméně půlhodinový pochod s batohy do prudkého kopce,“ vzpomíná Hana Hulíková. První večer jsme ještě stihli projít Národním sadem a jeskyní Šipka, světoznámou archeologickou lokalitou, a to s baterkami. Byla to docela romantika a výhled od Šipky na večerní Štramberk se jistě zařadil k těm nezapomenutelným.
Druhý, teplotně opět pěkně vypečený den, už jsme se začali auty přesunovat na etapy. Nejprve na rozlehlou zříceninu hradu Starý Jičín, potom do Příbora, rodiště zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, kde jsme si prošli i pěkný areál piaristického kláštera s revitalizovanou zahradou. Původně zamýšlenou Kopřivnici s Technickým muzeem automobilky Tatra jsme museli z časových důvodů oželet. „Celý den jsem měla pocit, že jsme někde ještě někoho zapomněli,“ okomentovala náročný den plný přejezdů se smíchem Lenka Pospíšilová, která byla se synem Tomášem organizátory třídenní výpravy. Večer jsme využili skutečnosti, že je mezi námi vínoznalec Standa Zakouřil, který nás provedl světem vína s degustací pěti výborných vzorků. A stejně jako předchozí večer se potom hrálo a zpívalo u kytary a ukulele, v některých případech až do ranních hodin.
Poslední den jsme absolvovali exkurzi v jedné z pekáren proslulých štramberských uší a vystoupili jsme na dominantu města, Štramberskou Trúbu, věž původního hradu, založeného ve 13. století. A začaly znovu přesuny. V Novém Jičíně se našemu největšímu zájmu těšila expozice výroby klobouků a historické náměstí a poslední zastávkou výpravy byl Kunín s pěkným zámkem a zahradou. A potom už naši obětaví řidiči Tomáš Pospíšil st. a Standa Zakouřil odvezli vlakovou část na nádraží do Suchdola nad Odrou, odkud následně cestovala tentokrát pouze s jedním přestupem v Hranicích zpět do Olomouce.
„I přes pozdní start a pár zádrhelů jsme měli výborný víkend. Všichni, ať už starší či mladší, se nebáli zdolat vrchovaté kopce a žhnoucí slunce. Skoro vše šlo podle plánu a účastníci se vrátili se šťastnými vzpomínkami,“ uzavřel za organizátory Tomáš Pospíšil mladší.
Zavzpomínala Hanka Hulíková
Výběr fotek z Lašského víkendu najdete zde a zde.